Aby mohly klimatizační systémy vůbec fungovat, potřebují médium (chladivo), které bude zajišťovat přenos tepelné energie oběma směry. Chladivo cirkuluje v tepelném okruhu a odebírá energii ve výparníku při nízké teplotě a předává tuto energii v kondenzátoru při vysoké teplotě.

Látka, která působí v systému jako chladivo, mění své skupenství: z kapalného na plynné ve výparníku a opět na kapalné v kondenzátoru. Během vývoje chladících zařízení se v současné době ustálil počet takových látek na několik desítek, které splňují nároky na pro požadované teploty. Řada z nich už ale neodpovídá z hlediska dopadu na životní prostředí, proto se některá nahrazují a vyhledávají se nová, ekologičtější řešení.

Ekvivalent CO2 a GWP

V minulosti se používala chladiva na bázi halogenových uhlovodíků obsahujících chlór (CFC), které jsou známé pod komerčním názvem freony. Později se ovšem prokázal jejich špatný vliv na životní prostředí, takže se přešlo na uhlovodíky částečně halogenované (HCFC). V současné době je i použití těchto chladiv zakázáno a používají se jen fluorované uhlovodíky a jejich směsi (HFC). Tato chladiva jsou již bez chloru a nenarušují ozónovou vrstvu.

Pro lepší orientaci v dopadu chladiva na životní prostředí se používají dvě důležité zkratky:

GWP (Global Warming Potential) - potenciál globálního oteplování, tedy potenciál látky zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhelnatého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování 1 kg skleníkového plynu v poměru k 1 kg CO2.

CO2_ekv. (ekvivalent CO2) - vypočítává se jako násobek GWP a náplně chladiva a vyjadřuje se v tunách. V praxi to znamená, že čím nižší GWP a čím méně chladiva v jednotce, tím nižší je ekvivalent CO2. Tato hodnota vyjadřuje, kolik tun oxidu uhelnatého má v ovzduší stejný dopad jako množství konkrétního chladiva použitého v klimatizaci. Od roku 2017 je povinné uvádět tuto hodnotu na venkovní jednotce klimatizačního systému.

Dnes používaná chladiva

Chladivo R410A(GWP = 2 088)  je momentálně stále ještě velmi užívaným médiem pro klimatizace. Je směsí pentafluorethanu, R125 a difluormethanu R32 a dosud nepodléhá žádným zákazům. Je nehořlavý a oproti jiným chladivům má vysokou objemovou chladivost a energetickou efektivnost. Přesto se dá očekávat, že postupně dojde k jeho nahrazování chladivy s nižším GWP. Společnost Toshiba například počítá u split systémů s nízkými výkony a náplní chladiva do 3 kg s kompletní náhradou nejpozději do ledna 2025 a již nyní jsou všechny residenční jednotky dostupné s tímto moderním chladivem za stejnou cenu.

Chladivo R407c(GWP = 1774) je směsí obsahující difluormethan R32, pentafluorethan R125 a 1,1,1,2- tetrafluorethan R134a v poměru 23 : 25 : 52 %. Jde o látku stabilní, která není pro lidský organismus nebezpečná. V klimatizacích nahradilo chladivo R22 (chlordifluormethan), který je nebezpečný pro ozónovou vrstvu. Chladivo R407c se používá u klimatizačních systémů do -10° C, jeho dopad na životní prostředí je ještě příznivější, než je tomu u chladiva R410A.

Jako mnohem ekologičtější varianta se už dnes nabízí chladivo R32 (difluormethan) s GWP 675, což je výrazně příznivější hodnota oproti ostatním používaným chladivům. Navíc je chladivo R32 energeticky účinnější a má mnohem lepší schopnost přenosu tepla. V porovnání s chladivem R410A může klimatizace s R32 se stejnou náplní dodat cca o 60 % vyšší výkon (v závislosti na konkrétní aplikaci a zařízení). Chladivo R32 je pro svoji nízkou hodnotu GWP bezpečné a udržitelné i z hlediska budoucnosti, dá se předpokládat, že během nadcházejících let přejdou i ostatní výrobci na toto médium. Nové kompresory Toshiba pro chladivo R32 jsou ještě tišší než kompresory pro chladivo R410a.

Ostatní používaná chladiva mají buď horší ekologické parametry, chladící účinnost nebo jsou pro použití příliš drahé, takže se v současné době v klimatizačních jednotkách setkáte především s těmito třemi látkami.